Možná se budou znalci a vyznavači kratomu zlobit, že zde srovnávám nesrovnatelné. No, já bych ten problém až tak nehrotila, protože obojí může a přináší uvolnění nálady. Pokud se napíše slovo alkohol, neznamená to ožralý jako prase den co den. Znamení to vědět kolik snesu a kolik mi toho do hlavy vejde. Jakmile se cítím dobře, je nutno přestat. Až jsem se dá mluvit o pozitivních účincích alkoholu. Pokud se pak ještě pokračuje, rovná se to katastrofě nebo neštěstí. Pokud člověk nezná míru a ožere se jako dobytek, nelze z toho vinit alkohol, ale toho člověka samotného. Kratom je v tomto trochu podobný.

V žádném případě se nesmí s alkoholem míchat, a to tak že NIKDY. Kratom dokáže také navodit jistou euforii a je to stejné jako u alkoholu, na každého může působit drobátko jinak. Takže to, co prožije po lžičce, rozuměj kávové, jeden člověk, nemusí se totéž podařit jinému. Na to je třeba vždycky pamatovat. A vždy to brát v potaz. Kratom většinou bývá prášek, a to nejčastěji zelený. Ovšem setkat se lze i s červeným a bílým, a to v mnoha odstínech. Červený kratom účinky kterého jsou v podstatě podobné jako u zeleného popisuje také každý jedinec trochu jinak a s bílým je to rovněž takové.

Takže chtít naprosto totožné zážitky je přání drobátko mimo. Je dobré si uvědomit, že tak jako alkohol jednomu způsobí opici plačtivou, druhému může udělat veselou a někdo třetí se pro změnu stane agresivní. Nikdo nejsme naprosto stejný, jsme si jen podobní. Experimenty s kratomem jsou dnes u mladých zcela běžnou záležitostí a pokud v tom nejede i jakýkoli chlast, většinou je to bez následků. Kratom není nikterak moc nebezpečný. Ostatně se používá také ke tlumení bolesti nebo při depresích. Jenže i tady platí přísné pravidlo, mít to pod kontrolou. To platí o všem, co může vyvolat závislost. A ta zatím u kratomu, na rozdíl od alkoholu, prokázána nebyla.