Když jsem byla malá holka, tak mi technika vůbec nic neříkala, ani jsem nevěděla, proč vlastně rodiče se hádají kvůli tomu, jestli si pořídí mobilní telefon a nebo ne. Moje maminka si moc přála mobilní telefon, protože ho měli i její dvě kamarádky. A dokonce i naše babička měla také mobilní telefon a druhá babička si ho také chtěla pořídit, jenomže opravdu na tom nejhorší bylo, že právě otec žádný mobilní telefon nechtěl. Otec stále dokola opakoval, že prý je to úplně zbytečné. A že prý to stojí moc peněz a že to stejně člověk nevyužije. Můj otec byl spíše takový pomalý a zastaralý, takže mu prý stačila jenom pevná linka.
Bylo to někdy na přelomu tisíciletí, kdy ještě byly populární spíše pevné linky. Sice už to moc lidí nemělo, ale stále mnoho lidí, spíše ty starší ročníky, dávali přednost pevné lince před mobilním telefonem, ale když už jsem se dozvěděla, že dokonce i moje babička má mobilní telefon, tak jsem také chtěla, aby i moje maminka měla mobilní telefon. Kolikrát se o tom s otcem právě hodně hádali, protože se nemohli shodnout na tom, jestli si opravdu pořídí mobilní telefon a nebo budou mít stále pevnou linku. Nejhorší na tom bylo, že potom můj starší bratr se také tomu smál a řekl si, že nejraději by to udělal takhle, že když půjde na brigádu, aby našetřil nějaké peníze, že by potom k nám do rodiny pořídil jeden mobilní telefon.
To by bylo opravdu skvělé, jenomže jsme se také dozvěděli, že dříve úplně ten nejobyčejnější mobilní telefon stál deset tisíc korun, takže to by se bratr opravdu musel ohánět, aby si našetřil tolik peněz, aby také potom k nám do rodiny mohl koupit mobilní telefon. Řeknu vám, že taková technika byla opravdu špičková a tak vyspělá, že si to ani nedokážete představit, tedy alespoň na přelomu tisíciletí to takhle bylo. Já si myslím, že kdyby tady technika byla snad od pradávna, že by v ní každý vynikal.
